Jednak preji vsem ctenarum Burziana vsechno dobre do noveho roku a zaroven jsem tu s prvnim clankem roku 2012.
Hledam ted nejakou silnejsi akcii, ktera se obchoduje idealne ve Frankfurtu, tedy v Eurech, idealne souvisejici bud s ropou nebo dalsimi komoditami.
Z evropskych akcii me zaujaly jednak Statoil a Total SA. Kazda z techto akcii ma svoje pro a proti.
Statoil
Vyhodou Statoilu je, ze je z vice nez 65 procent vlastneny norskou vladou, tedy asi jedinou vladou, ktera ma diky rope aktualni prebytky a neplati eurem, coz je velka vyhoda. Na druhou stranu ma Statoil dost velkou uroven kratkodobeho i dlouhodobeho dluhu. Ne ze by to melo nejaky vliv na budouci existenci ci neexistenci teto firmy v budoucnu (norska vlada nikdy nenecha svou firmu padnout), ale muze to mit vliv na pouziti volneho cashflow misto dividend na splaceni dluhu. V soucasne dobe je dividenda okolo peti procent.
Total SA
Total je puvodem francouzska firma, ktera ale pusobi jako mezinarodni korporace. Stejne jako Statoil se venuje trem hlavnim oborum a to rafinerske cinnosti (a souvisejicim cinnostem, i kdyz je snahou Totalu snizovat rafinerske cinnosti, kvuli jejich neprilis velke rentabilnosti a take nadbytecnosti kapacit v Evrope). Druhou cinnosti je samotna tezba a identifikace nalezist ropy a treti cinnosti je chemicky business.
Total plati o kousek vyssi dividendu nez Statoil, ktera ale zase podleha francouzskemu zdaneni. Uroven dluhu Totalu je mnohem nizsi nez u Statoilu (v soucasne okolo 25 procent equity), ale cilem managementu je uroven dluhu zvysit na uroven nekde okolo 30 procent.
Co me na Totalu zlobi je to, ze uroven jejich tzv. prokazanych rezerv (neboli kolik maji overenych zasob ropy a ropnych produktu) je stale priblizne stejna v poslednich ctyrech letech. To je na jednu stranu dobre, protoze firma je schopna stale vyuzivat a nalezat nove naleziste, ale na druhou stranu je to velmi spatne protoze uroven kapitalovych vydaju se neustale zvysuje. Prodeje jako takove se prilis nezvysuji (i kdyz hodnota vynosu roste kvuli rustu ceny ropy), tzn. Total musi utracet vice penez za mensi zasoby a take s tim, ze management planuje zvysovani dluhu, to vsechno vede ke snizovani volneho cashflow, ktery pak muze byt vyplacen akcionarum jako dividendu. Beru totiz Total stejne jako Statoil jako dividendovou akcii a proto me primarne zajima, jak to vypada s volnym cashflow na pristi roky.
Shrnuti
Celkove se mi na ropnych spolecnostech libi to, ze muzou zvysovat cenu svych produktu, kdyz dochazi ke zvysovani cen. Obe vyse zminene spolecnosti maji vcelku robustni rozvahy (i kdyz ta Totalu je na tom o poznani lepe), obe spolecnosti maji velmi dlouhou tradici podnikani a vcelku rozumne odmenovany management.
Hlavnim rizikem je, ze pro Statoil i Total je hlavni zdrojem businessu Evropa a zeme Evropske unie, i kdyz se zvysuje jejich podil i v Asii, Africe a Americe, ale ne takovym tempem jaky bych ocekaval.
Celkove jsem se rozhodl pro investici do Total SA. Protoze ocekavam ted vybirani zisku na akciich, rozhodl jsem se prodat akcie Bank of America, ktere jsem koupil pred dvema tydny a ktere pridaly hezkych 13 procent a pouzit tyto penize na koupi Totalu, ale porad mam v hlave, ze by mohlo brzy dojit k nejakemu propadu, tak jeste mozna chvili s koupi pockam.
0 comments:
Okomentovat